Jedním ze způsobů, jakým klasifikujeme zvířata, je podle jejich potravy. To koneckonců znají už malé děti – některá zvířata jedí pouze rostlinnou stravu, další zase jen maso, a některá pak obojí. Odborněji se nazývají býložravci, masožravci a všežravci. Jejich příklady najdeme jak mezi divokými, tak i mezi domestikovanými zvířaty.

 

Ukazuje se vÅ¡ak, že ona dÄ›lící linka není ani zdaleka tak pevná, jak bychom si mohli myslet. A není divu – příroda málokdy jedná v absolutních hodnotách. Dává spíše pÅ™ednost spektru, a tak jej tomu i v tomto případÄ›. To znamená, že máme sice zvířata, například koalu Äi lenochoda, kteří skuteÄnÄ› žijí na výhradnÄ› rostlinné stravÄ›, avÅ¡ak naprostá vÄ›tÅ¡ina takzvaných býložravců nepohrdne masem, pokud se jim naskytne příležitost.

 

 

I proto můžeme vidÄ›t například srnce Äi jeleny jak si pochutnávají na pÅ™ejetém zajíci Äi vypadlém ptáÄeti. Takoví hroÅ¡i, obecnÄ› považovaní za typické býložravce, pak dokonce Äasto aktivnÄ› loví a svou koÅ™ist posléze požírají.

 

OvÅ¡em platí to samozÅ™ejmÄ› i obrácenÄ› – i masožravci si Äasto rádi pochutnají na nejrůznÄ›jších plodech Äi travinách. To ostatnÄ› může dosvÄ›dÄit prakticky každý, kdo má doma koÄku Äi psa, tedy typické masožravce. A stejné chování vykazují i jejich divocí příbuzní.

 

 

Proto bychom měli upustit od takto zjednodušeného pohledu na přírodu. Jistě, pro nás je mnohem jednodušší na pochopení, avšak rozhodně není správný. Je dobré si uvědomit, že příroda je mnohem komplikovanější, a rozhodně nemá ráda škatulky.

 

To je také důvod, proÄ jsou takovéto klasifikace jen málokdy skuteÄnÄ› pÅ™esné, a mnohdy vÄ›dci i váhají, kam dané zvíře zaÅ™adit. Typický případ je výše zmínÄ›ný hroch – stavbou tÄ›la i trávícím traktem se jedná bezesporu o býložravce, avÅ¡ak na druhou stranu aktivnÄ› loví koÅ™ist.

 

Ukazuje se nám tak, že svět kolem nás je mnohem složitější, než si myslíme. Proto je jakékoliv zasahování do něj velmi problematické, a mělo by probíhat až po velmi důkladném zvážení.